Pracovník se velmi dobře orientuje v problematice SPOD, a to jak v rámci teoretické znalosti, tak praktické aplikace na běžné i raritní situace při výkonu profese pracovníka doprovázení. ● Pracovník může v této oblasti poskytovat poradenství či podporu svým klientům i kolegům. Pracovník je schopný participovat na vzdělávání pracovníků OSPOD i na vzdělávání široké veřejnosti. Pracovník dokáže výstupy z právních dokumentů předávat dále ve srozumitelné formě, poplatně tomu, komuje sděluje. ● Pracovník má teoretickou i aplikovanou znalost zákona o SPOD (359/1999) a NOZ (89/2012), zná, případně dokáže vyhledávat a poskytovat relevantní informace i v rámci dalších souvisejících zákonů (správní řád, občanský soudní řád, zákon o zvláštních řízeních soudních, zákon o výkonu ústavní a ochranné výchovy, zákon o sociálních službách). Orientuje se v návazných dokumentech (Ústava, LZPS, EÚLP, MPOPP, LZPEU). ● Zajímá se o inovativní postupy a o politické trendy v rámci SPOD v ČR i zahraničí, je schopen kritického uvažování nad současným sociálně-ekonomicko-politickým trendem. ● Pracovník má výbornou znalost forem NRP i dalších zákonných možností péče o dítě (péče fyzické osoby, ústavní péče apod.) včetně možných návazných forem, a je schopen tyto informace dále správně předávat. Pracovník velmi dobře zná proces ochrany dítěte a jeho návaznosti (proces, když se dítě dostane do ochrany dle SPOD), a rozumí termínům SPOD. ● Orientuje se v rozdílech mezi formami NRP a je schopen posoudit jejich (ne)vhodnost pro zájemce o NRP. Je obecně znalý procesu odborného posouzení zájemce o NRP v ČR a předává správné informace o tom, co musí jedinec podstoupit, aby se stal náhradním rodičem. Uvědomuje si rozdíly mezi zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péčí. Zároveň je znalý typů institucionální péče a orientuje se ve specificích jednotlivých typů zařízení s ohledem na přechod dítěte z ústavní péče do NRP a naopak. Má praktickou znalost procesu odborného posouzení žadatelů o NRP v rámci krajské působnosti a orientuje se v rozdílech odborného posouzení v rámci republiky. ● Pracovník spolupracuje dle potřeb konkrétních rodin s dalšími poskytovateli odborných služeb a umí tyto služby vzájemně provazovat (služby nabízené ze strany doprovázejících organizací, OSPOD, sociálně aktivizačních služeb a dalších odborníků v regionu jako jsou psychologové, psychiatři, logopedové, občanské poradny, pedagogicko-psychologické poradny, pediatři, speciálně pedagogická centra, odlehčovací služby, raná péče apod.). ● Teoreticky i prakticky se orientuje v problematice doprovázení, v kompetencích, povinnostech, pravomocích a limitech doprovázejícího pracovníka i dalších aktérů (pracovníků OSPOD, rodičů, pěstounů, dětí, pracovníků návazných služeb). Zná systém sociálních služeb a dávek, a je schopen informace srozumitelně předávat klientům dle jejich potřeb.

Pracovník se dobře orientuje v problematice SPOD, a to jak v rámci teoretické znalosti, tak praktické aplikace na běžné situace při výkonu profese pracovníka doprovázení. V raritních situacích dokáže pracovník adekvátně vyhledat zákonné opory i možnosti jejich praktické aplikace za pomoci dalších odborníků či institucí (ví, kam je možné se obrátit a získat tam relevantní informace). ● Pracovník dokáže výstupy z právních dokumentů předávat dále ve srozumitelné formě, poplatně tomu, komu je sděluje. Takto dokáže pracovník zacházet zejména se zákonem SPOD (359/1999) a NOZ (89/2012), taktéž s dalšími souvisejícími právními ustanoveními (správní řád, občanský soudní řád, zákon o zvláštních řízeních soudních, zákon o výkonu ústavní a ochranné výchovy, zákon o sociálních službách). Orientuje se v návazných dokumentech (Ústava, LZPS, EÚLP, MPOPP, LZPEU). ● Pracovník sleduje politické trendy v rámci SPOD zejména v ČR, má povědomí i o rozdílnosti postupů v sousedních zemích. Pracovník kriticky uvažuje nad současným sociálně-ekonomicko-politickým trendem a nad jeho dopady na svou profesi. ● Pracovník zná proces ochrany dítěte a jeho návaznosti (proces, když se dítě dostane do ochrany dle SPOD). Orientuje se v termínech SPOD, má dobrou znalost nejen forem NRP, ale i dalších zákonných možností péče o dítě (péče fyzické osoby apod.). Rovněž dobře zná návazné možnosti při ukončení NRP (ústavní péče, chráněné bydlení, domovy "na půl cesty") včetně zasíťování těchto služeb v rámci kraje podle působnosti. Je schopen posoudit (ne)vhodnost různých forem NRP pro zájemce o NRP. Je obecně znalý procesu odborného posouzení zájemce o NRP v ČR a předává správné informace o tom, co musí jedinec podstoupit, aby se stal náhradním rodičem. Uvědomuje si rozdíly mezi zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péčí. Zároveň je znalý typů institucionální péče a orientuje se ve specificích jednotlivých typů zařízení s ohledem na přechod dítěte z ústavní péče do NRP a naopak. ● Je schopen vzájemně spolupracovat a provazovat poskytované služby nabízené ze strany doprovázejících organizací, OSPOD, sociálně aktivizačních služeb a dalších odborníků v regionu (psychologové, psychiatři, logopedové, občanské poradny, pedagogicko-psychologické poradny, pediatři, speciálně pedagogická centra, odlehčovací služby, raná péče apod.). ● Pracovník zná kompetence doprovázejícího pracovníka a je si vědom limitů jeho činnosti (v rámci služeb, času, pravomocí atp.). Orientuje se v pravomocích a kompetencích jednotlivých účastníků/partnerů (pěstounů, doprovázejících pracovníků, dětí, pracovníků OSPOD, rodičů, pracovníků SAS a dalších).

Pracovník se obecně orientuje v problematice SPOD, a to převážně v praktické rovině. Dokáže tuto orientaci uplatnit a aplikovat na běžné situace při výkonu profese pracovníka doprovázení. ● Pracovník zná proces ochrany dítěte a orientuje se v základních termínech spojených se SPOD (dítě, sociálně-právní ochrana dítěte, orgány SPOD atd.), a dovede tyto termíny adekvátně používat. Má dobrou znalost základních forem NRP (osvojení, pěstounská péče dlouhodobá, pěstounská péče na přechodnou dobu, příbuzenská pěstounská péče) a dokáže je rozlišovat. ● Pracovník dokáže vyhledávat informace v rámci zákona o SPOD (359/1999) a NOZ (89/2012). ● Pracovník si je vědom, že oblast SPOD je dynamická a proměnlivá, odráží se v ní i politické trendy. Pracovník si uvědomuje odlišnost postupů v sousedních zemích. ● Pracovník dokáže na praktických příkladech kompetencí doprovázejícího pracovníka reflektovat, že jeho činnost má své limity a meze (v rámci služeb, času, pravomocí). Orientuje se v základních  pravomocích a kompetencích jednotlivých účastníků/partnerů (pěstounů, doprovázejících pracovníků, dětí, pracovníků OSPOD, rodičů, pracovníků SAS a dalších).

Pracovník má povědomí o obsahu zákona o SPOD a návazných dokumentů, o kontextu jejich použití a základních termínech, které z nich vyplývají. ● Pracovník reflektuje existenci procesu ochrany dítěte a má povědomí o základních termínech spojených se SPOD (dítě, sociálně-právní ochrana dítěte, orgány SPOD atd.), tyto termíny používá přiléhavě, jejich pochopení je však spíše v praktické rovině. ● Pracovník dokáže vyhledat informaci v rámci zákona o SPOD 359/1999) a NOZ (89/2012), dokáže ji vztáhnout na konkrétní příklady z praxe. ● Pracovník si je vědom odlišnosti ochrany dítěte v ČR a v sousedních zemích. ● Má obecnou znalost základních forem NRP (osvojení, pěstounská péče dlouhodobá, pěstounská péče na přechodnou dobu, příbuzenská pěstounská péče). ● Má obecnou představu o náplni práce doprovázejícího pracovníka, uvědomuje si, že tato náplň je ohraničena, má své oborové limity.

ČR 
Česká republika

EÚLP 
Evropská úmluva o ochraně lidských práv

LZPEU                  
Listina základních práv Evropské unie

LZPS                     
Listina základních práv a svobod

MPOPP               
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

NOZ                     
Nový Občanský zákoník

NRP                      
Náhradní rodinná péče

OSPOD                
Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

SAS                       
Sociálně aktivizační služba

SPOD                   
Sociálně-právní ochrana dětí